Navigace

Obsah

Hornické sídliště

Nutným doprovodným jevem vzniku a rozvoje Manganorudných a kyzových závodů ve Chvaleticích byl značný přírůstek nových obyvatel a přesídlování starousedlíků. Abychom lépe viděli celý rozsah těchto změn, porovnejme si počty trvale bydlících obyvatel v našich obcích:

obec    1869 1900  1930  1950 1961 1980 1993
Telčice 206 186 161 231 2380 2897 3165
Chvaletice 612 581 586 547 272 134 92

 

Již koncem roku 1948 se jednalo o postavení 15 rodinných domků u Chvaletic. K tomu nedošlo, neboť bylo zřejmé, že potřeba je nejméně 300 bytových jednotek. V září 1949 měl závod první projekt, v němž byla zakreslena výstavba sídliště jižně a východně od starých Telčic. V krátké době byly postaveny známe finské domky a domky "Delta". V roce 1951 bylo postaveno 9 bloků domů typu T 12/50 (dvoupatrový, podsklepený, 24 bytových jednotek, 4 schodiště) a 4 bloky typu T 11/50 (jednopatrový, podsklepený, 4 bytové jednotky). Pak nastala ve výstavbě přestávka, kromě jiného i v důsledku zcela nedostačující sítě především potravinářských obchodů i provozoven služeb. V roce 1956 byly postaveny další 4 obytné domy typu T 12 a T 13 severně od učňovské školy.

Rozšiřování lomu MKZ mělo za následek, že byla zasažena větší část Chvaletic až téměř ke kostelu. Následovalo přesídlení obyvatel a demolice. V souvislosti s tím bylo postaveno pro vysídlené obyvatele 41 domků v Telčicích a Bernardově.

V roce 1950 převládl názor, že by se povrchové dolování v MKZ mělo nahradit hloubkovým. Pro takový provoz však nebyl dostatek kvalifikovaných pracovníků, nicméně byl bleskově vyprojektován a také postaven objekt Hornického učiliště. Posuďme sami - slavnostní otevření se konalo již 31. července 1951! Výchově hornického dorostu však prakticky nikdy nesloužilo, neboť MKZ upustily od výchovy hornického dorostu. V objektu bylo umístěno učiliště státních pracovních záloh, dnes slouží jako Zemědělské odborné učiliště.

Příliv nových obyvatel vyvolal také potřebu základních škol. Protože v Telčicích školní budova nebyla, musel se k tomuto účelu využít jeden z prvních domů typu T 20. Třídy byly malé a nevyhovující i po jiných stránkách, ale sloužily ještě mnoho let poté, kdy byly nazvány "provizóriem". Stavba vlastní školní budovy, otevřené v prosinci 1954, byla velmi problematická. V roce 1952 byla naplánována pro 7000 obyvatel obce, ukázalo se však, že prostorem ani počtem tříd nestačí pro 300 obyvatel.

Velké problémy zažívali obyvatelé sídliště v zásobování potravinami. První potravinářský obchod byl otevřen až na konci září 1952.

Podobně tomu bylo i s kulturním domem. Byl otevřen teprve v září 1958. Svým vybavením však splnil dlouhé očekávání občanů. Měl divadelní sál a současně kino pro 500 návštěvníků, společenský sál s kavárnou, knihovnu s čítárnou, klubovní místnosti a další prostory.

Život v budovaném sídlišti nebyl nijak lehký - chyběly komunikace, veřejné osvětlení, obchody, nebyla zde pošta ani lékař, o dalších službách nemluvě. Budování nezbytné infrastruktury bylo velmi zdlouhavé a provázelo jej nespočet slibů nadřízených orgánů, vesměs nesplněných. A jak už to většinou v té době chodilo, museli si občané pomoci sami. Odpracovali tisíce hodin na úpravě sídliště, vysadili nespočet stromů a keřů, postavili požární zbrojnici, garáže a další objekty. Dnešní návštěvník nových Chvaletic ovšem musí přiznat, že to udělali dobře - jen málokteré město se může pochlubit takovým množstvím zeleně i celkovou úpravou města.

Dům kultury Základní škola Foto 5
Dům kultury Základní škola Foto 5