Navigace

Obsah

Školy

Až do začátku 17. století se o všeobecném školství nedá hovořit. Vrchnosti necítily nutnost starat se o vzdělání a ani církev nejevila zájem o zřizování Skol nižšího stupně. Jediné vzdělání mohl na vesnicích poskytovat pouze místní duchovní.

Teprve roku 1773 rozhodla Marie Terezie upravit školské poměry jednotně pro celou říši. Podle jejího nařízení ze 6. prosince se měly ve všech obcích, kde byl farní kostel, zřídit tzv. triviální školy. Kromě katechismu se mělo vyučovat čtení, psaní a počítání. Zajímavá byla idea tohoto školství: "... nikdy nemáme žádat, co našemu stavu nenáleží, a to proto, že bychom toho ani nedosáhli. I můžeť nám být blaze, třebas se nám ledačehos nedostávalo, co jiní vyššího stavu mají. Spokojenosti člověk dosáhne, když jest svědomí jeho pokojné, když jest nábožný a když ve všech svých činech opatrně se chová!"

Roku 1805 byl vyhlášen zákoník obecného školství, v němž bylo stanoveno, že čtení, psaní a počítání budou kromě náboženství jediné předměty učebné. Povinná školní docházka trvala od 6. do 12. roku dítěte.

Ve Chvaleticích byla postavena roku 1783 škola pro žáky evangelického vyznání. Chudičká dřevěná stavba krytá došky měla uvnitř malou učebnu se dvěma malými okny, světncí pro učitele a v přepažené síni primitivní kuchyňku. Prvním učitelem byl Josef Bláha (1783 - 5). Žil ze školného, které platili rodiče jeho žáků. Z obecních sýpek dostával ročně 4 koše žita (1 korec je 94 litrů), od rolníků pak po 2 čtvrtcích žita (1 čtvrtec je 7,7 litru). O velikonocích chodil koledovat. Na dříví si chodil do lesa.

V polovině minulého století byla školní budova již tak zchátralá, že tehdejší učitel V. Chmelař učil děti na faře, která byla jen o málo zachovalejší. V roce 1860 byla dostavěna nová škola i s hospodářským stavením. Chodily sem děti nejen z Chvaletic, ale i z Telčic, Bernardova a Sulovic.