Navigace

Obsah

Slovo boží...

Počátky historie církví ve středověku jsou na chvaleticku zamlžené nedostatkem dokumentů, podobně je tomu i v jiných oblastech života tehdejší společnosti. Nepřímou zprávu o zdechovickém kostele sv. Petra a Pavla máme z roku 1361, kdy kněze Pavla z Modřan uváděl do kostela v Žehušicích právě zdechovický plebán. Přímá zpráva pochází z roku 1384 a hovoří o malém dřevěném kostelíku s postranním ambitovým chorem. Velkou zásluhu na jeho postavení měl Ježek ze Zdechovic. Rod páně ze Zdechovic ale zřejmé brzy přestoupil na víru kalicha - v 15. století byly Zdechovice husitské a v kostele se sloužila mše podobojí. V 16. století tu byli lutherští duchovní správci, poslední je znám ještě z roku 1618. Po bělohorské porážce byli ovšem vyhnáni.

Po třicetileté válce potlačovali Habsburkové nekatolická vyznání velmi razantně a především se snažili zadusit protireformační evangelické hnutí, které bylo na chvaleticku a telčicku velmi silné.

Protestanti se tajně scházeli ve sklepě telčické tvrze, který byl velmi prostorný (vešlo se do něj údajně až 500 lidí) a jeho další výhodou byla poloha u přívozu přes Labe, takže se zde scházeli věřící z celého okolí. A nejen obyčejní věřící - bohoslužeb kazatele z Míšně se zúčastňoval purkrabí zdechovického panství, důchodní Vlček a jiní.

Jednoho shromáždění se na pozvání svého kmotra zúčastnil i Jakub Hanslík ze Selmic. Při příchodu si všiml, že kolem sklepa stojí hlídky, některé dokonce s ručnicemi. Poznal všechny přítomné, mezi nimi i svou vlastní ženu...

Jakub Hanslík všechno vyzradil na týnecké katolické faře, kde zpráva o tak velkých shromážděních kacířů vyvolala zděšení, stejně jako na úředních místech Soud se konal 12. června 1695, ovšem bez účasti organizátorů tajných shromáždění, kteří uprchli - včetně panského purkrabího.

Ostatní, které udavač jmenoval, byli vyslýcháni, biti, potrestáni vězením, ale když se zřekli evangelické víry, byli nakonec propuštěni. Ostatní se načas zalekli, ale víry se nezřekli - zřejmě byli jen opatrnější. Jejich víra přetrvala a po vydání tolerančního patentu si hned v roce 1782 pozvali evangelíci helvetského vyznání do Chvaletic duchovního Josefa Jesenia z Mizlence v Uhrách. Uměl česky, ale nebyl pravděpodobně potomkem českých vystěhovalců. Za něho byl postaven kostel a fara, bezesporu v rekordně krátkém čase, neboť byl posvěcen 6. července 1783, ačkoliv zima 1782-83 byla velmi krutá a stavbu bylo nutno na dlouhé týdny přerušit. Kostel s farou byl kamenný a měl 657 míst. Stavbu i vydržování duchovního hradili sami věřící. Jistě pozoruhodná je skutečnost, že v roce 1791 takto přispívali (z celkových 69 ve Chvaleticích) v 60 staveních. Převaha protestantského vyznání je patrná i ze zjištění katolického faráře Fischera ze Zdechovic, který roku 1786 pořídil soupis obyvatel podle náboženského vyznání a vyšlo mu, že ve své farnosti má 511 katolíků a 1000 jinověrců. Ještě v roce 1803 bylo ve Chvaleticích 134 katolíků a 381 jinověrců, v Telčicích dokonce pouhých 16 katolíků proti 172.

foto1